1. čtení - Sk 20,28-38; Evangelium - Jan 17,11b-19
Komentář k Jan 17,11b-19:
S Ježíšovým osudem nás spojuje to, že jsme ve světě, ale nejsme ze světa. Unést toto napětí je možné, žijeme-li v Pravdě. A na nic si nehrajeme…
Nejbohatší muž ve městě si stěžuje farářovi: „Proč o mně každý říká, že jsem lakomec a držgrešle? Každému říkám, že až zemřu, polovinu svých peněz dám na kostel.“ Kněz přikývne: „To mi připomíná příběh o praseti a krávě. Farmář i jeho sousedé měli krávu velmi rádi, zatímco prase nebylo oblíbené ani trochu. Prase to nemůže pochopit, a tak se zeptá krávy: ‚Jak je možné, že tě všichni mají tak rádi, krávo? Lidé o tobě říkají, že jsi dobrá, protože jim dáváš každý den mléko, máslo a smetanu. Ale já jim dávám víc. Ze mě mají sádlo a šunku – úplně všechno zužitkují. A přesto já nejsem vůbec v oblibě, a ty ano. V čem to podle tebe vězí?‘ Kráva se podívá na prase a odpoví: ‚Možná v tom, že já dávám, i když jsem ještě naživu.‘„