Mladý cestovatel Nezbeda se při svých toulkách biblickou krajinou potkal s mnohými postavami, o kterých jsi už taky možná slyšel. Rád by Tě nejen s nimi seznámil. Z rozhovoru jistě poznáš, o koho se jedná, a když budeš při nedělní mši dobře poslouchat, snadno rozluštíš souřadnice, které Tě zavedou k dalším zajímavým lidem či místům. :-)

Nešťastný prorok

Před nějakým časem se mi naskytla příležitost podniknout další cestu směrem na Blízký východ. Tentokrát jsem se ocitla v Babylonu. Mimo místních obyvatel zde žila také početná komunita Judejců, kteří byli vysídleni: odvedeni ze své země a násilně přestěhováni právě do Babylonu. A právě mezi nimi jsem se setkala se zvláštním mužem. Zdálo se, že navzdory životu v zajetí si uchovává určitý nadhled a že situaci rozumí lépe než jeho krajané.

Pokoj vám. Můžete mi, prosím, říci něco o svém pobytu v této zemi?

Jsem zde již asi patnáct let spolu s ostatními, kteří museli opustit Jeruzalém a přestěhovat se sem do Babylonu. Jsme tu nedobrovolně, ale smířeni s osudem, protože naše zajetí je Božím trestem. Tak dlouho jsme zkoušeli Boží trpělivost, až jsme na to doplatili. Lid sloužil modlám, ne Hospodinu a hřešil všemi možnými způsoby. Naše země se neměla čím chlubit – jen samé pokrytectví, bezpráví, nepoctivost, cizoložství… Lid porušoval všechna existující Boží přikázání, proto Bůh zakročil a dopustil, že jsme museli svou domovinu opustit.

Jakou roli jste v této situaci hrál Vy sám?

Bůh mě pověřil, abych lid varoval před Božím soudem, který přijde. Kdyby snad přeci jen chtěli činit pokání, věřím, že by bylo možné Boží hněv odvrátit. Dělal jsem, co jsem mohl, ačkoliv byly i situace, kdy jsem to měl chuť vzdát. Ať jsem říkal cokoliv, nedbali na má varování, dál obětovali těm hnusným modlám, a ještě na mě vztáhli ruku. Jednou mě dokonce hodili do cisterny, a nebýt dvorního úředníka Ebedmeleka, možná bych tam byl zahynul.

Co na to Vaše žena?

Vím, že je to neobvyklé, ale nebyl jsem ženatý. Bůh mi řekl, abych se neženil, a já jsem pochopitelně musel uposlechnout. A s ohledem na trápení, které mě v životě čekalo, to bylo asi jen dobře. Ostatně stáli při mně mí přátelé, například můj věrný písař Báruk, který všechna má proroctví zapisoval na svitky a uchovával, takže jsou dodnes k mání. Dočtete se v nich, jak jsem vytrvale Judejce varoval, kolik různých „scének“ jsem zahrál – třeba jak jsem roztříštil ty hliněné nádoby – a spoustu dalších. Ale byla to marná snaha. Lid pokání nečinil, Jeruzalém byl dobyt nepřáteli, a nakonec můžeme být rádi, že jsme zachránili holé životy. Kdoví, jestli se do své země naši lidé, nebo aspoň jejich potomci, vrátí.

Poděkovala jsem za rozhovor a šla svou cestou. Nemohla jsem si pomoci a stále jsem musela přemýšlet o tom, jak hrozná je lidská tvrdohlavost a jak úžasná je Boží trpělivost. Ale ani ta zřejmě netrvá věčně.

Pokud nevíš, jak se muž, se kterým jsem hovořila, jmenoval, knihu, kterou napsal, najdeš v Bibli hned za knihou proroka Izajáše.

Dnešní GPS souřadnice tě zavedou do východní oblasti naší farnosti. Najdeš zde vyobrazenou Paní se Synem, kteří zažehnávají pohromu valící se do našich krajin z Blízkého východu.

N 49°12.c9a(b-8)', E 17°42.(b+14)977'

a=? Počet manželek našeho „nešťastného proroka“.

b=? Kapitola od tohoto proroka, v níž Hospodin slibuje novou smlouvu: „Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce, budu jim Bohem a oni budou mým lidem…“

c=? Kolik písmen obsahuje jméno písaře našeho proroka?

Víš, se kterým poutním místem je toto vyobrazení spojeno? Bude se ti to hodit do velikonoční šifry. ;-)

 

vytvořeno ve spolupráci s časopisem Nezbeda.