Pohřeb

Pohřeb

Základem křesťanství je vztah člověka s Ježíšem, Božím Synem, který se z lásky k nám stal také člověkem. Svou lásku ukázal tím, že daroval svůj život na kříži. Ale smrt neměla poslední slovo a Bůh Ježíše třetího dne vzkřísil z mrtvých. A také ti, kdo byli ve křtu jakoby ponořeni do Ježíšovy smrti a získali podíl na jeho vzkříšení, věří, že smrtí život nekončí, ale pokračuje u Boha a tam teprve dochází svého naplnění.
Protože smrt je dočasným rozloučením, představuje křesťanský pohřeb odevzdání zemřelého do milující Boží náruče, prosbu za něj i za pozůstalé, a zároveň vyznání naší víry ve vzkříšení a věčný život u Boha.

Církevní pohřeb vyprošuje zemřelému duchovní pomoc, prokazuje úctu jeho tělu a pozůstalým dodává útěchu a naději ve vzkříšení s Kristem.

Církevní pohřeb může mít jen pokřtěný. Pozůstalí zvolí uložení do hrobu nebo zpopelnění.
Pokud vám někdo z blízkých zemře doma, zavolejte pohřební službu. Potom můžete, třeba i spolu s pohřebnictvím, zavolat na farní úřad. Dohodne se termín a hodina pohřbu. V naší farnosti se konají pohřby jen ve středu nebo v pátek. Pak je nutné dojít na faru a promluvit s knězem o průběhu rozloučení či pohřbu.

Biblická čtení k pohřbu

Pohřeb má v kostele dvě části. První je mše svatá za zesnulého, ve které se zpřítomňuje za zemřelého Kristova oběť (je to největší dar, co můžeme pro svého zemřelého po jeho smrti udělat) či bohoslužba slova, která se týká spíše útěchy pro pozůstalé. Druhá část je pak rozloučení se zemřelým před rakví (u pohřbu se pokračuje ještě na hřbitově).

Další informace k průběhu pohřbu na webu liturgie.cz.