Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
„Kdypak se modlíš?“ ptá se pan farář v hodině náboženství. „Vždycky ráno,“ odpovědělo děvče. „Před školou je totiž velká křižovatka a tak prosím Pána Boha, abych dobře přešla.“ „A ty, Pavlíku, také se ráno modlíš?“ „Ne, já chodím podchodem.“