Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Chlapík se mezi kamarády vytahuje, že má neobyčejně vzácného psa. Jeho cena se prý pohybuje okolo milionu korun. Kamarádi nad tím pochybují, přece jen ten jezevčík vypadá dost obyčejně. Nakonec se s ním vsadí, že psa za milion neprodá. Za několik dní chlapík přijde bez psa. „Tak jsem ho za ten milion prodal.“ „Neříkej!“ nechtějí věřit kamarádi. „Tak nám ty prachy ukaž.“ „No, já za něj nedostal přímo peníze, ale dvě kočky – každou za půl milionu!“