1. čtení Ex 24,3-8; Žid 9,11-15; Evangelium Mk 14,12-16.22-26
Komentář k Mk 14,12-16.22-26:
Společenství učedníků s Kristem se promítá i do našich časů. Vždyť On je s námi vždy, když slavíme eucharistii. Trvalá přítomnost Pána ať je pro naše vztahy povzbuzením!
Kupující v obchodě u pokladny: „Promiňte, prosím, ale spletla jste se o sto korun.“ „To musíte říct hned, teď už se s tím nedá nic dělat.“ „Co naplat. Tak já si je tedy nechám.“
Cestovatel vypráví na večírku: „Jednou jsem šel takhle beze zbraně a najednou proti mně vyrazil lev. Vzpomněl jsem si na radu svého přítele – sedl jsem si a díval se šelmě upřeně do očí. Výsledek byl ohromující. Lev zůstal stát a ani se mě nedotkl.“ „To je fantastické! A čím si to vysvětlujete?“ „Někdy mě napadá, jestli to nebylo tím, že jsem si sedl na větev poměrně vysoko nad zemí.“