Sk 2,1-11; Žalm 104; 1 Kor 12,3b-7.12-13 Jan 20,19-23
Duch svatý je třetí osobou Nejsvětější Trojice. Propojuje, provazuje, bytostně spojuje Boha Otce s Bohem Synem. Snad si lze představit dvojici lidí, kteří sdílí vzájemně lásku, ale v Bohu je touto vzájemnou láskou někdo! Proto je toto proudění lásky absolutní. Nejde o emoce, ale o žár srdce obdarovávající druhého. Boží láska není destruktivní, ale obohacující. Otec se Synem vzájemně sdílejí Ducha svatého. Proto je Duch svatý nejvyšším znamením, dárcem, tvůrcem jakéhokoli živého vztahu. Je „vydechovaným“ životem, je zdrojem stvoření, je pravou moudrostí. Duch svatý je dán i nám, protože jedině v jeho moci můžeme Bohu odpovědět na jeho pozvání. Není to pouhá teorie, Bůh nabízí svého Ducha každému, kdo přijal Ježíše. A kdo je připraven žít z Ducha, zakusí Boží vedení, Boží sílu i pokoj.
Muž stopuje u silnice za velmi tmavé noci, právě uprostřed bouře. Nikde žádné auto. Lije tak prudce, že vidí stěží pár metrů před sebe. Najednou zahlédne auto, jak míří k němu a zastavuje. Bez rozmyšlení do něj naskočí a zavře dveře – a vtom si uvědomí, že za volantem nikdo nesedí. Auto se dává pomalu do pohybu. Podívá se na cestu a vidí, že se blíží zatáčka. Ještě se nevzpamatoval z prvního šoku, když tu najednou, těsně před zatáčkou, se oknem protáhne ruka a zatočí volantem. Muž, strnulý hrůzou, sleduje, jak se ruka objevuje pokaždé, když se auto blíží k zatáčce. Nakonec celý vyděšený vyskočí ze strašidelného auta a bez ohlédnutí upaluje bouří až do nejbližšího města. Celý promočený, bledý a v šoku, viditelně otřesený, vejde do nejbližšího baru a požádá o velkou sklenici ledové vody. Potom, ještě se třesoucí hrůzou, začne každému v baru vyprávět o hrozném zážitku, který měl se strašidelným autem bez řidiče a tajemnou rukou, která se pořád objevovala. V baru všichni tiše naslouchají a z vyprávění jim začne běhat mráz po zádech. Vlasy jim začínají hrůzou vstávat na hlavě, když si uvědomí, že ten člověk určitě mluví pravdu, protože brečí a rozhodně není opilý. Asi o půl hodiny později do téhož baru vejdou dva muži a jeden řekne tomu druhému: „Hele, támhle je ten pitomec, co nám vlezl do auta, když jsme jej tlačili.“