Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Na pracovní schůzce se sejdou dva ředitelé konkurenčních továren Japonec a Čech. Japonec povídá: „U mě pracuje celkem devět pracovníků.“ V továrně u Čecha pracuje sto zaměstnanců, ale aby to nevypadalo, hloupě povídá: „V naší továrně pracuje deset lidí.“ Další den Japonec nevyspalý s kruhy pod očima přiznává: „Kolego, celou noc jsem přemýšlel, ale pořád na to nemohu přijít. K čemu potřebujete toho desátého?“