To je název letošní adventní aktivity, při které se spojujeme s farností na Jižních Svazích.

 

Základním mottem letošního adventu bude DAR. Připravíme DAR pro Pána Ježíše tím, že budeme vnášet vděčnost a radost do prostředí, ve kterém žijeme. Otevřeme se tak pro přijetí největšího DARU, kterým je Pán Ježíš, Boží Syn.

 

Ještě před začátkem adventu si připravíme krabici (stačí jedna pro celou rodinu), která bude sloužit jako dárek. Ten budeme v průběhu adventu plnit uvnitř i zdobit zvenku. 4 boční stěny krabice symbolizují 4 adventní týdny. Každý týden budeme plnit jeden úkol a pokaždé, když ho splníme, nalepíme si na krabici symbol, který připomíná zadaný úkol (čím víckrát jej splníme, např. někomu poděkujeme nebo někoho pochválíme, tím více symbolů si na krabici nalepíme). Zároveň si do připravené kartičky zapíšeme, co se nám ten týden podařilo (nebo také nepodařilo – Pán Ježíš nehledí na výsledky, ale na snahu, ochotu) a na konci týdne ji vhodíme do krabice – budoucího dárku pro Pána Ježíše.

 

Podrobnější informace k jednotlivým adventním týdnům budou na těchto webových stránkách postupně doplňovány. Pro začátek jen krátce:

 

1. týden – DĚKUJEME – symbol kytičky – úkolem bude děkovat Bohu i lidem. Děkování nás vede k tomu, že nejsme zaměřeni jen na sebe, ale všímáme si druhých. Místo brblání a nespokojenosti nastupuje vděčnost. Vděčnost je krásná, proto jako symbol nalepíme na dárek květy.

 

2. týden – CHVÁLÍME – symbol srdce - budeme druhé chválit a povzbuzovat. Chvála má být upřímná, od srdce. Pak nás proměňuje a vyhání z našeho srdce jakýkoliv náznak závisti. Symbolem chvály tedy bude srdce

 

3. týden – ŠÍŘÍME RADOST – symbol smajlíka - budeme šířit radost. Radost je „nakažlivá“ jako úsměv nebo smích. Na krabici, která má být dárkem pro Ježíše, dolepíme smajlíky.

 

4. týden – NASLOUCHÁME – symbol domečku – úkolem bude učit se naslouchat jako Maria. Naslouchat znamená druhého vyslechnout, mít pro něj čas a někdy také poslechnout. Ne z povinnosti, ale z lásky – jako Maria. V modlitbě nasloucháme také Bohu. Na krabici (dárek) dolepíme symbol domu, protože dům znamená přijetí, zázemí, otevřenost a čas pro druhé.

 

Takto ozdobenou krabici s vyplněnými kartičkami uvnitř nakonec převážeme mašlí a o Vánocích přineseme do kostela.

 

Úkol na předadventní týden

- připravit si krabici na dárek, který budeme postupně plnit zevnitř i zdobit zvenku.

Děti, ale klidně i dospělí, si doma přichystají prázdnou krabici (stačí jedna pro celou rodinu), oblepí ji jednobarevným papírem nebo pokryjí barvou (aby na ní nebyly nápisy nebo motivy) a během adventu ji budou zdobit. Krabice musí po dobu adventu zůstat otevřená, abychom do ní mohli vkládat vyplněné kartičky.

Na boční stěny napíšeme, o jaký týden se jedná a jaký úkol ten daný týden budeme plnit.

Tzn.

  1. adventní týden – děkujeme,
  2. adventní týden – chválíme,
  3. adventní týden – šíříme radost,
  4. adventní týden – nasloucháme.

1. ADVENTNÍ NEDĚLE

Úkol:  DĚKUJEME

Symbol (k vlepování na krabici): květ

Příběh: Jeden člověk se zeptal slepce: „Věříte, že vás Bůh může uzdravit?“ Odpověděl: „Samozřejmě, že tomu věřím.“ Potom se ho zeptal: „A modlíte se za své uzdravení?“ Muž odpověděl: „Ne, nemám na to čas.“ „Jak to myslíte?“ Odpověděl: „Všechen čas, který mám, trávím tím, že děkuji Bohu za všechno, co mi dal. Vždyť mohu chodit, kromě zraku jsem zdravý, slyším, mluvím, mohu vykonávat různou činnost, mám kolem sebe lidi, kteří mne mají rádi – za to všechno musím děkovat. Každý den se stane tolik věcí, za které Bohu děkuji! Nezbývá mi čas na to, abych ho prosil o uzdravení.“ A tento muž se uzdravil. Nebyl soustředěný na to, co mu chybí, ale na dobré věci, které dostává.

V evangeliu první adventní neděle jsme slyšeli Ježíšova slova: „Bděte!“ Znamená to, že máme dobře využívat čas a nemáme ho promarnit, protože čas je vzácný dar. Každý den dostáváme kromě času mnoho dalších darů (věcí, situací, lidí), za které můžeme děkovat.

Úkol pro 1. týden: Děkovat Bohu i lidem. Děkování nás vede k tomu, že nejsme zaměřeni jen na sebe, ale všímáme si druhých. Místo brblání a nespokojenosti nastupuje vděčnost. Vděčnost je krásná, proto jako symbol nalepíme na dárek květy.

Ke stažení: ukoly_-_prvni_adventni_tyden

2. ADVENTNÍ NEDĚLE

Úkol:  CHVÁLÍME

Symbol (k vlepování na krabici): srdce

Příběh: Jeden chlapec se procházel v horách se svým otcem. Najednou klopýtl, spadl, udeřil se a zakřičel: „Aaaá!“ Vedle bolesti zaslechl z hor hlas, který zopakoval: „Aaaá!“ Ze zvědavosti se zeptal: „Kdo jsi?“ A dostal odpověď: „Kdo jsi?“ Pak zakřičel: „Já tě slyším! Kdo ale jsi?“ A hlas odpověděl: „Já tě slyším! Kdo ale jsi?“ Rozzlobený chlapec znovu zakřičel: „Hlupáku!“ Dostal odpověď: „Hlupáku!“ Tehdy se chlapec podíval na svého otce a zeptal se: „Tati, kdo to je?“ Otec se usmál a řekl: „Chlapče, pozorně poslouchej, něco ti ukážu.“ Pak otec zakřičel: „Ty jsi nejlepší!“ Hlas odpověděl: „Ty jsi nejlepší!“ Pak zakřičel: „Mám tě rád!“ A hlas odpověděl: „Mám tě rád!“ Dítě bylo překvapeno a nerozumělo. Tak mu otec vysvětlil: „Lidé to nazývají ozvěna. To, co zakřičíš, se ti vrátí. Podobně je tomu i v životě. Co uděláš nebo řekneš, to se ti vrátí. Pokud si přeješ, aby bylo na světě víc lásky, musíš ji sám dávat.

V evangeliu druhé adventní neděle jsme slyšeli, že máme připravit cestu Pánu. Tou cestou je naše srdce. V něm bývají překážky a nerovnosti – hříchy. Jan Křtitel, za kterým chodilo k Jordánu mnoho lidí, řekl o Ježíšovi: „On je mocnější než já.“ Jan Ježíšovi nezáviděl, naopak měl z něho radost. Také my bychom se měli učit vidět dobré věci na lidech, se kterými se setkáváme. Tento týden si tedy budeme všímat, co druzí lidé dokážou a co je na nich dobrého. Budeme je chválit. Jakými větami můžeme chválit? Například: „Toto se ti fakt povedlo.“ „Dnes ti to sluší.“ „Je fajn, že jsi to udělal/a takhle.“ „Vážím si tě.“ „Obdivuji tě.“ „Jsi super.“ „Je úžasné, jak dobře jsi to zvládl/a.“

Úkol pro 2. týden: Budeme druhé chválit a povzbuzovat. Chvála má být upřímná, od srdce. Pak nás proměňuje a vyhání z našeho srdce jakýkoliv náznak závisti. Symbolem chvály tedy bude srdce.

Ke stažení: ukoly_-_druhy_adventni_tyden

 

3. ADVENTNÍ NEDĚLE

Úkol:  ŠÍŘÍME RADOST

Symbol (k vlepování na krabici): smajlík

Příběh: Dva mniši pěstovali růže. Prvního zaujala jejich krása a vůně. Stále o tom meditoval, nemohl se na růže vynadívat a vdechoval rád jejich vůni. Druhý mnich uřezal ty nejkrásnější růže a daroval je kolemjdoucím. „Co to děláš?“ vytknul mu to první mnich. „Jak se můžeš zbavovat radosti z vůně těch růží?“ „Ale ty růže zanechávají svou vůni na rukách toho, kdo je daruje!“ odpověděl klidně druhý mnich. – Stejně je tomu s radostí: kdo dává radost, neztrácí ji, ale naopak získává.

V prvním čtení jsme slyšeli slova proroka Izaiáše: „Hospodin mě pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu chudým…“ V evangeliu jsme slyšeli o Janu Křtiteli, který přišel, aby svědčil o světle, kterým je Ježíš. Této neděli se říká „radostná“. Naším úkolem pro příští týden bude šířit radost – tím, že někomu pomůžeme, projevíme pozornost nebo se na něj třeba jen usmějeme. Když se člověk usměje, tak se jako by rozzáří. Když budeme šířit radost, budeme zároveň svědčit o Světle – o Pánu Ježíši.

Úkol pro 3. týden: Budeme šířit radost. Radost je „nakažlivá“ jako úsměv nebo smích. Na krabici, která má být dárkem pro Ježíše, dolepíme smajlíky.

Ke stažení: ukoly_-_treti_adventni_tyden

 

4. ADVENTNÍ NEDĚLE

Úkol:  NASLOUCHÁME

Symbol (k vlepování na krabici): dům

Příběh: Byla pichlavá zima. Pastýři nedaleko Betléma se ohřívali u ohně. Zpráva o narození nového krále, kterou jim právě oznámili andělé, je rozrušila. Všichni se chtěli vydat do Betléma, aby se nově narozenému králi poklonili a vyprosili si u něj požehnání. Žádný pastýř nechtěl zůstat doma. Také chlapec Filip uslyšel andělskou zprávu. Teprve se pastýřskému řemeslu učil. Přemýšlel, jaký dárek by dítěti přinesl. „Kdo však dohlédne na ovce, když všichni odejdou? Nemůžeme je nechat samotné,“ řekli pastýři. Jeden z nich dostal nápad: „S ovcemi zůstane ten pastýř, který bude mít nejlehčí dárek.“ Přinesli tedy blíž k ohni váhu. První pastýř na ni položil velkou nádobu plnou mléka a těžký kus sýra. Druhý pastýř přinesl koš jablek. Třetí chtěl darovat otep dříví na topení. Zůstal jen Filip. Smutně si prohlížel svoji lampičku, svůj jediný majetek. To byl dárek, který chtěl narozenému králi přinést, ale byl příliš lehký. Filip chvíli přemýšlel a pak si sám i se svou lampou sedl na váhu. Řekl: „Já jsem ten dárek pro krále!“ Kolem se rozhostilo ticho. Pastýři hleděli na chlapce sedícího na váze a byli hluboce zasaženi jeho slovy. Ano, pravým darem je člověk, a ne věci, které dává.

V evangeliu čtvrté adventní neděle jsme slyšeli o tom, jak anděl Gabriel přinesl Panně Marii zprávu, že má být matkou Božího Syna. Maria souhlasila a odevzdala Bohu sama sebe. Stala se příbytkem (domem) pro Božího Syna.

Úkol pro 4. týden: Učit se naslouchat jako Maria. Naslouchat znamená druhého vyslechnout, mít pro něj čas a někdy také poslechnout. Ne z povinnosti, ale z lásky – jako Maria. V modlitbě nasloucháme také Bohu. Na krabici (dárek) dolepíme symbol domu, protože dům znamená přijetí, zázemí, otevřenost a čas pro druhé.

Ke stažení: ukoly_-_ctvrty_adventni_tyden

 

Dar pro Pána Ježíše

V průběhu adventu jsme připravovali dar pro Pána Ježíše – krabici, kterou jsme postupně zvenku zdobili
a zevnitř plnili dobrými skutky. Učili jsme se děkovat, chválit a vnášeli jsme radost do prostředí, kde žijeme.
Čeká nás poslední adventní týden, ve kterém se budeme pokoušet naslouchat. Naslouchat znamená druhého
vyslechnout, mít pro něj čas a někdy také poslechnout. Ne z povinnosti, ale z lásky – jako Maria. V modlitbě nasloucháme také Bohu. Na krabici (dárek) nalepíme symbol domu, protože dům znamená přijetí, zázemí,
otevřenost a čas pro druhé.
Dárek pro Ježíše (a s ním i naše srdce) je již připraven, a proto nazdobenou krabici přineseme během vánočních svátků do kostela a položíme ji pod stromeček. V obou kostelích pro ně bude vyhrazené místo.
Všem, kteří se do adventní aktivity zapojili, moc děkujeme. Věříme, že díky propojení obou zlínských farností se nám podařilo dobrými skutky zaplnit celý Zlín a můžeme se o to více radovat z toho největšího daru, který nám Bůh dal – z Božího Syna.

Petra Tomšů, katechetka