Drazí bratři a sestry,
slavíme Kristovo vítězství nad smrtí. Nejen nad jeho smrtí, ale i nad smrtí všech, kteří byli křtem ponoření do jeho smrti. Jedná se tedy o každého z nás. Rád to připomínám v této době, kdy kvůli pandemii covidu a válce na Ukrajině se mezi námi šíří pandemie strachu spojená se strachem ze smrti. Pro ty, kteří nepočítají s věčným životem, znamená snad opravdový konec a úplný zánik. Smrt nás opravdu obere o všechno, ale ne o spojení s Kristem. Přijdeme o život, o majetek, časem pak i o jméno, až odejdou ti, co nás znají. Zůstane nám jen to, co jsme vykonali z lásky, co jsme poslali do nebe před svou smrtí. To je sice pro radostné sváteční slavení téma vážné, ale je plné naděje. Svatí, kteří to pochopili, se snažili odstěhovat do nebe celý svůj majetek a shromáždit si tam velké bohatství. Arcibiskup Stojan říkával: Mám jen to, co jsem rozdal druhým z lásky k Bohu.
Při této příležitosti chci poděkovat všem, kteří z lásky k Bohu štědře pomáhají válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Ti většinou přišli o všechno. Mnozí přišli jen v jedněch šatech a s taškou v ruce. Bez vlastní viny se stali naprosto chudými a závislými na pomoci. Všechno, s čím jim pomůžeme, s ubytováním, ošacením a stravou, či s nalezením zaměstnání, je jedno z dobrých znamení, že žijeme jako noví lidé. Mám radost, že mnoho farností otevřelo dveře svých domů pro lidi na cestě jako ti dva učedníci z evangelia na cestě do Emauz (Srov. Lk 24,13n). Nejedni farníci tak udělali pravou velikonoční zkušenost víry a v lidech, které vyhnala z jejich domovů válka, poznali díky skutkům lásky vzkříšeného Krista. Konkrétní skutky nezištné lásky, která neposuzuje a nevybírá podle sympatií, prohlubují naši velikonoční víru.
Včera jsme si připomněli svůj křest a obnovili jsme křestní slib. Ve křtu jsme vstoupili do Kristovy smrti. Tam jsme zemřeli pro svět a zrodili se pro Boží království. To znamená, že my už máme smrt za sebou. Smrti se už nemusíme bát, jestli žijeme pro Boží království. Nový život ovšem znamená, že už nežijeme podle těla, podle toho, co se nám chce či nechce, kam nás táhnou city, ale že žijeme podle Boha, podle Ducha Svatého. Takový život nese nádherné plody: jako je láska, radost a pokoj... (Gal 5,22n) Ten nás vede k úžasné svobodě Božích dětí. Pak jsme dokonce svobodní i od nás samých. Kdo opravdu uvěřil v Kristovo vzkříšení, ten nechává Boha žít v sobě. Kdo v sobě nenechá žít toho, který dává život, sám se odsuzuje k smrti a beznaději. Kdo žije svůj křest, vytváří křesťanskou kulturu a buduje společenství, protože v sobě nechává milovat Boha. Bůh je láska (1 Jan 4,8). Proto když ho necháváme v sobě žít, necháváme ho milovat svým srdcem, svými skutky, svýma rukama. On pak i skrze nás může dělat zázraky a budovat krásný svět.
Den vzkříšení je den plný radosti, života a naděje, prostě je krásný. Budeme- -li žít svůj křest naplno, bude celý náš život krásný.
Jak Ježíšovi učedníci našli velikonoční radost? Když přišli ke hrobu. Láska k Ježíšovi přivedla ženy k jeho hrobu. (Lk 24,1n) K životu křesťanů, k naší velikonoční kultuře patří i hroby. Nejen ten Kristův prázdný, ale i hroby všech křesťanů, kteří jako Kristem vykoupení a posvěcení přijímáním eucharistie, posvěcují zem, do které jsou ukládáni ke vzkříšení. Vždycky mě mrzí, když slyším, jak přibývá zemřelých, kteří nemají ani hrob, ani se s nimi nikdo nerozloučí. Přece i za ně Kristus zemřel. I je čeká vzkříšení. Křesťané vždy považovali pohřbívání zemřelých za skutek tělesného milosrdenství a pohřbívali i cizince a doprovázeli i neznámé. I dnes, či právě dnes, je hojná účast na rozloučení se zemřelým součástí křesťanské kultury, která roste z víry ve vzkříšení.
A ještě jedna velikonoční událost je dnes velmi aktuální. O Velikonocích vznikla asi nejstarší fake news – falešná zpráva, o níž je řeč v Bibli, u svatého Matouše. Tehdejší velekněží dali vojákům peníze a nařídili jim lživě říkat: Když jsme ve službě zaspali, učedníci odnesli jeho tělo. Ta falešná zpráva je rozšířena u židů dodnes. (Srov. Mt 28, 11n) Falešné zprávy se dnes v době vyspělých komunikačních prostředků šíří velmi snadno a rychle. Nepoctiví lidé je vymýšlejí. Mnozí dobří lidé je pak v dobré vůli šíří dál. Nevědomky se tak zapojují do informační války, podrývání autority či rozpadu církve a společnosti. Mějme velikonoční odvahu k víře a důvěře. Nebuďme naivní a informace si prověřujme z více zdrojů, ale nezapomeňme, že církev je společenstvím těch, kdo uvěřili v Kristovo vítězství a společná víra je pro ně víc než soukromý názor. Služebníci ďábla šíří lži a zprávy o vítězství zla. Lidé evangelia jsou šiřiteli dobrých zpráv.
Sestry a bratři, každému z Vás přeji velikonoční radost, která zbavuje strachu, radost, která otvírá srdce k štědrosti, radost z lásky, která buduje společenství a vydává svědectví o Boží kráse, která pozvedá člověka a ukazuje jeho hodnotu. Kéž Vaše víra roste každým skutkem lásky k potřebným a Vaše věrohodnost správným rozlišováním i hlásáním pravdy evangelia. K velikonočnímu způsobu života každému z Vás ze srdce žehná
arcibiskup Jan
Foto: Člověk a víra / Zdenek Ovcacik
