Farnost sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně

"Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka."
Dnešní svátek: sv. Maxmilián Kolbe

Zasvěcení naší farnosti Bohu skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie

Co myslíte, moji milí farníci, je naše farnost bohatá? Určitě ano! A může být ještě mnohem víc, bohatší? Záleží na každém z nás! Jen vzpomeňte, co udělal jáhen sv. Vavřinec. Žil ve 3 století v Římě, v době pronásledování křesťanů - za císaře Valeriána. Císařův náměstek po Vavřinci chtěl, aby mu odevzdal všechno bohatství církve. Vavřince slíbil. Žádal však tři dny. Náměstek radostně svolil a těšil se, že spatří množství zlata a stříbra. Vavřinec zatím shromáždil na římském náměstí všechny křesťany i chudé, nemocné, staré. A pak pozval náměstka, aby si přišel prohlédnout církevní poklady... Vavřince to stálo mučednickou smrt na rozžhaveném rožni.

Ano, pravé poklady farností nejsou ani kostely, ani cenné památky, ani pozemky, nebo výnosy, ale děti, mladí lidé, zdravé rodiny, ale i nemocní a staří. A kdybych to mohl říci ještě přesněji, pravé poklady naši farnosti jsou ti, kteří se snaží milovat Boha i každého bližního, kteří každý den znovu se rozhodují plnit Boží vůli. Nebo to mohu vyjádřit i jinak. Nezáleží na věku, vědomostech, zdraví. Je důležité, jak věřící usilují o jednotu s Bohem a vytvářejí jednotu doma i ve farnosti. Pak je mezi námi ten největší Poklad - Ježíš Zmrtvýchvstalý. A kde je On, tam je i Otec i Duch Svatý.

Velmi mě potěšilo a povzbudilo, co jsem četl u Chiary Lubichové:
„Máme možnost přebývat ve společenství se Všemohoucím a využíváme toho tak málo, někdy tak uspěchaně a netečně. Na konci života budeme litovat, že jsme modlitbě, Eucharistii a také četbě věnovali tak málo času. A zapomínali žit Boží slovo... Svět je plný nespokojených lidí, protože člověk nenalezl pramen svého štěstí. Hvězdy září na nebi a zem existuje, protože se pohybují. Pohyb je životem ve vesmíru. Člověk je plně šťastný, jen když zažehne a dále živí hnací sílu svého života - lásku... Duše, která miluje, je ve světě jako malé slunce vyzařující Boha. Duše, která nemiluje, živoří a má málo společného s církví, nemá nic společného s Pannou Marií a je opakem Krista. Svět potřebuje invazi lásky... Naše zodpovědnost je veliká! My křesťané máme být svědky Kristovými a podle našeho jednání mohou ostatní poznávat, jaké poselství Ježíš přinesl na svět."

Jak a povzbudivé! Sami to nedokážeme. Ale věřím, že chceme takoví být. A proto ono zasvěcení, kdy budeme prosit Marii o pomoc, abychom přispěli k tomu, aby se naše farnost stávala nástrojem pro záchranu mnohých.

o. Ivan

 


 

CO NÁM KLADE NA SRDCE PAPEŽ FRANTIŠEK (5. týden)

136. Je pravda, že je zapotřebí otevřít dveře Ježíši Kristu, protože On klepe a oslovuje (srov. Zj 3,20). Někdy se však ptám, zda kvůli nedýchatelnému vzduchu naší sebevztažnosti nebude Ježíš klepat uvnitř nás, abychom Jej nechali vyjít.

137. Zvyk nás svádí a tvrdí, že nemá smysl snažit se něco měnit a že v dané situaci nelze nic dělat, protože to vždycky tak bylo a šlo to také. Ze zvyku již nečelíme zlu a dovolujeme věcem, aby se děly, jak se dějí, anebo jak někdo rozhodl, aby se děly. Dovolme tedy Pánu, aby nás přišel probudit, otřást námi v naší apatii a vysvobodit z netečnosti! Nedůvěřujme zvykovosti, dobře otevřme oči a uši, a zejména srdce, abychom se dali pohnout tím, co se děje kolem nás, jakož i voláním živého a působivého Slova Vzkříšeného.

138. Svatí nás volají, abychom vyšli z poklidné a uspávající průměrnosti.

139. Prosme Pána o milost, abychom neváhali, až nás Duch pobídne učinit krok vpřed; prosme o apoštolskou odvahu předávat evangelium druhým a nečinit ze svého života muzeum vzpomínek. V každé situaci dovolme Duchu Svatému, aby nám umožnil namísto ochabování kráčet vpřed přijímáním Pánových překvapení.

140. Je velice obtížné bojovat proti vlastní žádostivosti, léčkám a pokušením démona i sobeckého světa, pokud jsme izolováni. Bombardování těmito svody je takové, že pokud jsme příliš osamoceni, snadno ztratíme smysl pro realitu, vnitřní jasnost a podlehneme.

158. Křesťanský život je trvalý boj. Vyžaduje sílu a odvahu k obraně před ďáblem a ke zvěstování evangelia. Tento boj je překrásný, protože nám umožňuje slavit každé Pánovo vítězství v našem životě.

166. Jak vědět, zda něco přichází od Ducha Svatého, anebo plyne z ducha světa či ďáblova ducha? Jediný způsobem je rozlišování, které vyžaduje nejenom schopnost úsudku a zdravý rozum. Je to také dar, o který je třeba prosit. Prosíme-li o něj s důvěrou Ducha Svatého a současně se snažíme jej pěstovat modlitbou, reflexí, četbou a pomocí dobré rady, jistě v této duchovní schopnosti porosteme.

169. Rozlišování je nezbytné nejenom v mimořádných chvílích nebo je-li třeba vyřešit vážné problémy či učinit nějaké zásadní rozhodnutí. Je to nástroj boje k lepšímu následování Pána. Slouží nám neustále: abychom byli schopni rozpoznat Boží čas a milost, abychom neplýtvali Pánovými vnuknutími, abychom nepropásli jeho pozvání k růstu. Častokrát se to děje v maličkostech. Proto prosím všechny křesťany, aby neopomíjeli každý den vést dialog s Pánem, který nás má rád, a upřímně zpytovali svědomí. Zároveň nás rozlišování vede k rozpoznání konkrétních prostředků, které podává Pán ve svém tajuplném plánu lásky, abychom neulpěli pouze na dobrých úmyslech.

171. Třebaže Pán k nám promlouvá způsoby velice odlišnými během naší práce, skrze druhé a v každé chvíli, není možné upustit od delšího modlitebního ztišení, aby bylo možné tuto řeč lépe vnímat.

172. Je třeba mít na paměti, že rozjímavé rozlišování vyžaduje, abychom vyšli z postoje naslouchání: Pánu, druhým i samotné realitě, která nás interpeluje stále novými způsoby. Jedině ten, kdo je ochoten naslouchat, má svobodu zřeknout se vlastního stranického a nepostačujícího hlediska, svých zvyklostí a schémat, protože nestačí, aby šlo všechno dobře a všechno bylo v klidu. Může se stát, že nám Bůh nabídne něco víc a my to v naší líné roztěkanosti nerozpoznáme.

173. Tento postoj naslouchání v sobě zahrnuje jako nejzazší kritérium poslušnost evangeliu, ale také magisteriu (tj. učitelskému úřadu církve), které jej opatruje, a snahu nacházet v pokladu církve to, co dnes může být prospěšnější spáse.

174. Podstatnou podmínkou procesu rozlišování je výchova k trpělivosti, jakou má Bůh se svým časem, který nikdy nebude náš. On nesvolal „oheň z nebe" na nevěřící (srov. Lk 9,54), ani nedovolil horlivcům „sesbírat plevel", který roste spolu s pšenicí. Kromě toho je zapotřebí velkodušnosti, protože „blaženější je dávat než dostávat" (Sk 20,35). Rozlišování se dělá proto, abychom rozpoznali, jak můžeme lépe plnit poslání, kterého se nám dostalo ve křtu, což znamená mít ochotu k odříkání, ba k odevzdání všeho. Jestliže někdo přijme tuto dynamiku, pak nedovolí svému svědomí usnout a velkodušně se otevře rozlišování.

175. Když před Bohem zkoumáme stezky života, ať žádné prostory nezůstanou zavřené. Ve všech aspektech života můžeme dále růst a nabízet Bohu něco víc, dokonce i v těch, kde zakoušíme největší těžkosti. Je třeba prosit Ducha Svatého, aby nás osvobodil a vyšachoval strach, který nás ponouká k tomu, abychom mu zakazovali vstup do určitých aspektů našeho života. Ten, který žádá všechno, také všechno dá. Nechce do nás vstupovat, aby nás zmrzačil nebo oslabil, Z toho je patrné, že rozlišování není domýšlivá sebeanalýza, nýbrž pravé východisko vyjít z nás samotných vstříc tajemství Boha, který nám pomáhá plnit poslání, které nám svěřil pro dobro bratří.

176. Rád bych, aby tyto reflexe zakončila Maria, protože ona prožila Ježíšova blahoslavenství jako nikdo jiný. Ona je tou, která překypovala radostí v Boží přítomnosti, uchovávala všechno ve svém srdci a dala své srdce, aby jej pronikl meč. Je světicí nejvíce požehnanou. Ukazuje nám cestu svatosti a provází nás.

177. Doufám, že tyto stránky budou užitečné, aby se celá církev věnovala prosazování touhy po svatosti. Prosme, aby nám Duch Svatý vlil intenzivní touhu být svatí k větší slávě Boží a povzbuzujme se v tomto předsevzetí navzájem. Tak budeme sdílet štěstí, které nám svět nebude moci odejmout.

Vybráno z „Gaudete et exsultare" od papeže Františka

 


 

JAK SE PŘIPRAVIT NA ZASVĚCENÍ - 5. týden (28. 5 - 2. 6. 2018)

  1. Možná, že jste si už všimli, že dnes je uvnitř celá dvojstrana věnována závěrečným, i když zkráceným, myšlenkám z papežské exhortace s názvem „Gaudete et exultate". (Do češtiny přeloženo: papežské povzbuzení s názvem „Radujte se a jásejte".) Papež František nás chce učinit radostnými a šťastnými. Nechte se jím oslovit. Stojí to za to!
    Tento poslední týden vás chci povzbudit pokud možno ke každodennímu tichému naslouchání a vnitřní modlitbě (třeba i beze slov) nad papežovými myšlenkami. Každý den si najděte chvilku času, pomalu si přečtěte dva články. Objevujte, co Bůh skrze tyto texty po vás žádá a co od vás očekává.
  2. Znáte určitě citát z Marka 4,25: „Neboť kdo má ....., tomu bude dáno, a kdo nemá ....., tomu bude vzato i to, co má".
    Jak tomu rozumíte? Když někdo nemá, jak mu může někdo něco vzít? Ale stačí, když tečky nahradíte slovem „TOUHU". A hned chápeme a také hned se nám otvírají nové možnosti. Např. Kdo má touhu po Bohu, po pravdě, po poznání, po následování Ježíše...
  3. Můžete si tedy znovu přečíst všechny ty čtyři přecházející dvojlisty a vrátit se k všemu, co vás oslovilo, aby se tyto myšlenky, tato oslovení ještě hlouběji zapustily do vašich srdcí.
  4. Jen připomínám: Zvu vás všechny V SOBOTU 2. ČERVNA DO ŠTÍPY, KDE BUDE VE 14:45 MŠE SV., při které zasvětíme Bohu naši farnost skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Rodiče, nebojte se vzít s sebou své děti. I ony přece patří do farnosti. V neděli 3. června, pak bude po každé mši svaté zasvěcení farnosti pro ty, kteří nemohli přijít do Štípy. Ti, kteří tam byli, zasvěcení mohou s ostatními obnovit.

Nabídka děkovných i prosebných modliteb:

  1. Děkovat Ježíši, že nám všem dal pod křížem svou Matku za maminku
  2. Prosit za naše nemocné, opuštěné, zoufalé, jakkoli trpící, aby našli v obtížném stavu východisko, nebo smysl svého života.
  3. Nezapomínejte na devítidenní novénu, která začala 24. května, kdy se denně modlíme desátek: „kterého jsi z Ducha Svatého počala."

Citát o Panně Marii od papeže Františka:

„Maria se na nás dívá tak, aby každý cítil, že je přijat do jejího lůna. Učí nás, že jediná síla schopná získat srdce lidí je Boží něha. Když někdy zjistíte, že se váš pohled na druhé zatvrdil, zastavte se a pohleďte znovu na Ni. Ona očistí váš zrak z každého zákalu, který znemožňuje vidět Ježíše v druhých, zahojí každou krátkozrakost, která vyvolává znechucení nad potřebami lidí."


Kontakt

Sadová 149, 760 01 Zlín
tel.: 577 210 022
e-mail: fazlin-sfaj@ado.cz

Pro odběr aktuálních informací, prosíme, vložte svůj e-mail.

RR49 - studentské mše svaté ve ZlíněStudentské mše svaté ve Zlíně  www.rr49.cz

 

Církevní svátky a liturgii přebíráme z katolik.cz

 

Katolické bohoslužby v České republice

 

- - -
farní akce jsou podpořeny statutárním městem Zlín

 

- - -

 

 

 


Církevní mateřská škola


 

 



www.farnostzlin.cz | Římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně | Sadová 149, 760 01 Zlín | tel.: 577 210 022 | e-mail: fazlin-sfaj@ado.cz | Code by PCHweb.cz